Mgr. Petr Bláha

Téma disertační práce: Hardcore a punk v Česko-Slovensku: Od samoorganizovaného politického protestu k politickému aktivismu?

Absolvent oboru politologie se specializací na politickou filosofii, což zapříčinilo spíše teoretizující náhled na občanskou společnost. Od roku 2012 působím na katedře politologie a filosofie FF UJEP v Ústí nad Labem, kde se věnuji otázkám sociálních hnutí, politického protestu a občanské společnosti. S tím souvisí i moje disertace, která se zaměřuje na proměnu forem občanské participace sociálních hnutí v kontextu demokratizace společnosti. Tato otázka je pro mne důležitá z hlediska toho, že právě subkulturní hnutí hrají klíčovou roli v utváření společenských názorů mladých generací a zpravidla mají odvahu upozorňovat na aktuální společenské problémy, které leckdy neváhají řešit aktivním (a leckdy radikálním) zapojením do občanského života.

Mgr. Ludmila Böhmová

Téma disertační práce: Feministické hnutí na Balkáně v návaznosti na dominantní křesťanství konkrétně v Chorvatsku a Srbsku

Jsem absolventkou oboru Studia občanského sektoru na Fakultě humanitních studií. Ve své magisterské práci jsem se zaměřila na téma sociálních hnutí, na které ve své disertaci navazuji. Feministické hnutí na Balkáně má velkou tradici a v poměru s velikostí jednotlivých regionů (Srbsko, Chorvatsko) je rozsáhlé. Tohoto faktu jsem si všimla již na svém Erasmu, kde jsem vyjela do Zagrebu, do Chorvatska. Rozhodla jsem se tedy akcentovat jedno z hlavních specifik Balkánu, a to je silná pozice jednotlivých náboženství a relativně vysoká religiozita obyvatel. Reaguje nějakým způsobem místní feministické hnutí na silnou pozici katolické církve v Chorvatsku či ortodoxní církve v Srbsku?

Mgr. Nataša Diatková

Téma disertační práce: Profesionalizace dobrovolnictví v České republice

Jsem absolventkou Filosofické fakulty Univerzity Karlovy (obor historie a dějiny umění). Pracovní profese mě přivedla k dobrovolnictví a k tématu občanské společnosti. Ve své dizertaci jsem se rozhodla zaměřit na dobrovolnictví v České republice, na jeho různé formy a podoby, které vedou k jeho profesionalizaci, a tím i k profesionalizaci celého občanského sektoru. Rovněž se zaměřím na definování historického vývoje dobrovolnictví s přihlédnutím k jeho profesionálnímu vývoji u nestátních neziskových organizací.

Mgr. Michaela Dopitová

Téma disertační práce: Občanská angažovanost na českém venkově

Jsem absolventkou Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a Vyšší odborné školy rozvoje venkova v Hořicích. Ve své dizertaci jsem se rozhodla zaměřit na poměrně málo probádané téma občanské angažovanosti ve venkovských oblastech, jelikož tuto angažovanost vidím jako jeden z klíčových aspektů pro rozvoj venkova. Kromě občanské angažovanosti se zabývám také šetrným cestovním ruchem, zejména tvorbou koncepcí, strategií a přeshraniční spoluprací v této oblasti. Dlouhodobě spolupracuji s obecně prospěšnou společností České Švýcarsko, podílím se na pořádání festivalu Jeden svět v Děčíně a jsem členkou několika organizací občanské společnosti.

JUDr. Mgr. Jaroslava Hrabětová

Téma disertační práce: Sociální hodnota a její měření v občanském sektoru

Ve svém výzkumu se zaměřuji na sociální podniky, které tvoří součást konceptuálního rámce občanského sektoru. K měření a analýze sociální hodnoty českých sociálních podniků používám britskou metodu Social Earnings Ratio (S/E Ratio), ke které jsem absolvovala metodologický kurz v rámci zahraniční stáže. O problematiku občanského sektoru se zajímám dlouhodobě; systematičtěji od roku 2003, kdy jsem začala studovat magisterský obor Občanský sektor na Fakultě humanitních studií UK a také jako členka odborných komisí. V současné době mě těší dobrovolnická práce pro místní hospic.

Mgr. Bc. Eliška Hudcová

Téma disertační práce: Sociální zemědělství a sociální farma jako klíčový partner v rozvoji venkovských komunit

Vystudovala jsem Obecnou antropologii na Fakultě humanitních studií UK a Sociální a pastorační práci na Evangelické teologické fakultě UK. Díky zapojení do mezinárodních projektů o mimoprodukčních funkcích zemědělství jsem se dostala především k té sociální, které se aktivně věnuji někdy od roku 2011. Sociální farmu, která vytváří přátelské prostředí pro spoluobčany se zdravotním či sociálním znevýhodněním, vnímám jako důležitého činitele v konkrétní lokalitě s přesahem do regionálních, národních a někdy i mezinárodních sfér. Nepodílí se pouze na podpoře široké sociální integrace na venkově, ale zasahuje do rozvoje místní ekonomiky, environmentální udržitelnosti, vzdělávání, kulturní osvěty či posilování venkovských komunit. V disertační práci tematizuji pojetí sociálních farem jako subjektů sociální ekonomiky a jejich roli na venkově. Mimo své studium lektoruji kurzy o sociálním zemědělství a zahradní terapii na VOŠ Jabok, pracuji na několika tuzemských i mezinárodních sociálně zemědělských projektech a jsem členkou Pracovní komise sociálního zemědělství na Ministerstvu zemědělství.

Mgr. Zdeněk Sloboda

Téma disertační práce: Sexuální občanství LGBT+ osob v Česku

Získal jsem magisterský titul z mediálních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze (2005). V letech 2008 a 2009 jsem byl výzkumným pracovníkem Sociologického ústavu Akademie věd ČR, kde jsem se podílel na výzkum slaďování rodiny a práce a genderové segregace pracovního trhu. V roce 2018 jsem se do SOU AV ČR vrátil na tříletý projekt výzkumu homoparentálních tužeb a intencí. K tomuto tématu jsem napsal knihu Dospívání, rodičovství a (homo)sexualita (2016, Pasparta). Více než deset let přednáším (mj. na katedře Mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky Palackého univerzity v Olomouci) a publikuji se zaměřením na témata médií a mediální výchovy, rodiny, rodičovství a socializace (např. kniha Mediální výchova v rodině, 2013, Univerzita Palackého), genderu (např. kniha Genderová segregace pracovního trhu, 2009, SOU AV ČR, spolu s Alenou Křížkovou) a sexualit (mj. studie Od deviantů k učitelům na téma reprezentace neheterosexuálních maskulinit v českých tv seriálech). V roce 2011 jsem se stal členem (a v roce 2015 předsedou) Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva. Spoluzakládal jsem a řídil LGBTQ+ neziskovou organizaci PROUD (2011 - 2018) a dříve jsem vedl loutkové divadlo (NNO) TLD Zvoneček (2005 - 2012).

Ing. Ján Šalko

Téma disertační práce: Zhodnocení vlivu zahraniční pomoci na rozvoj občanské společnosti v České republice a Slovenské republice a porovnání její  úlohy při budování občanské společnosti v Kazachstáně

Jsem absolventem oboru Mezinárodní vztahy Ekonomické univerzity v Bratislavě a Institutu politických věd v Paříži, kde jsem se specializoval na mezinárodní rozvojovou spolupráci. V této oblasti pracuji již od roku 2006, v současnosti jako nezávislý konzultant pro monitoring a evaluaci rozvojových projektů. V rámci mé práce se setkávám s projekty na podporu občanské společnosti a mám možnost sledovat jejich pozitivní i negativní dopady v různých částech světa. Tato zkušenost mne přivedla k zájmu o komplexní zhodnocení vlivu zahraniční pomoci v ČR a SR na rozvoj občanské společnosti po roce 1989 a o možnosti využití těchto poznatků v programech zahraniční spolupráce ve Východní Evropě a Střední Azii.

Mgr. Eliška Urbanová

Téma disertační práce: Škola jako demokratické prostředí – současná situace a možnosti rozvoje českých škol

Jsem absolventkou studia občanského sektoru na FHS UK. V rámci diplomové práce jsem se zaměřila na cíle a metody výchovy k občanství. Od roku 2010 se v rámci činnosti Centra pro demokratické učení věnuji podpoře participace žáků na základních školách (vzdělávání pedagogů formou seminářů a mentoringu, zážitkové kurzy pro žáky, tvorba metodických materiálů). Zajímám se o rozličné formy výchovy k hodnotám a demokracii (Betzavta-Miteinander, Divadlo utlačovaných, zážitková pedagogika, transkulturní učení).

Na základní školy se zaměřuji i v disertační práci: škola není jen institucí, kde člověk nabývá jisté znalosti, je místem, kde se učí žít ve společnosti. Učení se životu v demokracii nemůže probíhat úspěšně v prostředí, které samo není demokratické.  Cílem mé disertace je proto zkoumat, jak taková demokracie ve škole může vypadat (v ČR ve srovnání se zahraničím), a popsat cesty škol, které již směrem k demokracii vykročily, překážky, na které narážejí, i strategie, které používají k jejich překonávání.