Občanská společnost ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** ****************************************************************************************** * Občanská společnost ****************************************************************************************** Občanská společnost je i dnes často diskutovaným pojmem, kritizována nebo naopak idealizov jako nezbytná součást demokracie pro jednu část společnosti a jako moc lidí nikým nevolený její část. Vzpomeňme se, že v?roce 2005 Václav Klaus, už z?pozice prezidenta republiky kri ismus, jako hrozbu pro parlamentární demokracii. (Klaus, 2005) Naopak, u většiny autoru a fenoménem občanské společnosti zabývají je OS označovaná za školu demokracie (viz. např. T vydání, Clemens, 2006) nebo za zdroj sociálního kapitálu (viz např. Eikenberry, Kluver, 20 V tomto článku se dozvíte něco o definicích OS, o historických a soudobých úvahách o OS, o státem a trhem, o neobčanské občanské společnosti a o vizi OS Václava Havla. Text čerpá a zdrojů, uvedených na konci.   Co je občanská společnost (OS), jak se historicky vyvíjela v?intelektuálních dějinách zápa její prameny a podoby?  ****************************************************************************************** * Definice ****************************************************************************************** Občanská společnost (OS) má mnoho podob, podle toho, jakou definici si vybereme. Nejčastěj vybírat mezi třemi odpověďmi na otázku  (Müller, 2002, 67-69), co je občanská společnost?  • Demokracie  • Nevládní sféra spolupracující společnosti a trh  • Hodnotová komunita    Všechny tyto tři odpovědi se v různých variacích objevují v české i světové literatuře.   Pojem občanská společnost je vázán na hodnotový rámec, který má svůj původ už v?Antice (so a postupně skrze myšlenky osvícenců (Montequieu, Locke) i dalších významných evropských a myslitelů (Hegel, Tocqueville, Habermas, Havel).    Velmi přehledně vývoj definic občanské společnosti definuje Mary Kaldor (2003), představuj a dvě současné definice občanské společnosti, které ukazují celkový rozsah tohoto pojmu.   Nejdřív tedy ty historické, Kaldor (2003, 7-10):  • Societas civilis - Původní význam pojmu znamená občanskost, zdvořilost, minimalizaci nás společenských vztazích odkazuje na Antiku. Znamená vládu se souhlasem jednotlivců a práv koncept se vymezuje vůči neobčanským společnostem, absolutistickým říším a válce.     • Buržoazní společnost (Buergerliche Gesellschaft) -Toto pojetí je historicky a bytostně s vznikem kapitalismu. (Zde je odkaz i na inspirace Johnem Lockem). Jeho autoři se domníva tržní společnosti umožnil vznik důležitosti jednotlivce. Ten je nezbytnou podmínkou vzni společnosti. Trh, společenské třídy, občanské zákony a dobročinné organizace byly součás je v tomto pojetí poprvé občanská společnost dávána do protikladu státu.   Soudobé definice Kaldor (2003, 7-10) představuje tyto:  • aktivistická verze OS - Někdy je označována za post-marxistickou nebo utopistickou verzi OS. Tato definice předpokládá právní stát, ale zároveň trvá na nejen omezování ale i pře moci. Představuje radikalizaci demokracie, zdůrazňuje participaci a autonomii. OS zde zn občanství, organizace mimo formální politické struktury a zvýšené příležitosti pro jedno vlastní životní podmínky. Je tedy spojená s občanskými hnutími.  • neoliberální verze OS - Po roce 1989 zástupci neoliberalismu začali popularizovat termín co již na Západě, dokonce v USA existuje. Tuto verzi lze označit jako politiku laisser-f chápání politiky. Podle ní OS tvoří sdružování, jedná se o neziskový, dobrovolný či třet nejen omezuje moc státu, ale často supluje stát v jeho funkcích. Např. dobrovolná či dob plní funkce v sociálních službách, na které stát už nemá zdroje.  • postmodernistická verze OS - Opouští univerzalismus aktivistické a neoliberální verze, m univerzální princip – toleranci. OS je arénou pluralismu a protestování, je zdrojem jak neobčanskosti. Někteří postmodernisté kritizují koncept OS jako evropocentrický, jako pr západní kultury, která je vnucovaná zbytku světa. Další doporučuji přeformulovat koncept zahrnoval více komunální aspekty politické kultury. Argumentují někdy tím, že společnost islámu představovala typ OS, který balancoval význam náboženství, trhu (bazaar) a panovn 2003:7-10).  ****************************************************************************************** * Občanská společnost v České republice ****************************************************************************************** Pojetí občanské společnosti v ČR po roce 1989 je velmi ovlivněno Václavem Havlem. V proslo publikem na Macalester College, Minneapolis/St.Paul z roku 1999, Václav Havel říká, že “Sv kterou komunismus kdysi přes noc potlačil, bylo možné po jednačtyřiceti letech obnovit rov Velmi rychle bylo také možno zrušit ústavně zakotvenou vedoucí úlohu komunistické strany, strany a uspořádat svobodné volby. V našem případě se dokonce podařilo převést poměrně ryc zestátněného hospodářství opět do rukou konkrétních vlastníků. S občanskou společností je komplikovanější a obnovit ji je úkol na léta.“ (Havel 1999:1). Ta vzniká přirozeným vývoje desítiletí, ne-li staletí, a který je výrazem určitých trvale se vyvíjejících stavů ducha stupně společenského poznání a sebepoznání, určitého typu občanského vědomí a sebevědomí.  Tyto tři pilíře občanské společnosti - to jest život spolkový, decentralizace státu a dele některých jeho funkcí na relativně samostatné subjekty - představují i tři základní směry, obnova občanské společnosti u nás ubírat (ibid.:2).    O organizacích občanské společnosti, které v současnosti v ČR působí, se nejčastěji hovoří neziskovkách, ačkoliv občanská společnost zahrnuje jednotlivce, organizace i celá sociální neziskových organizacích se dozvíte zde.  ****************************************************************************************** * Globální občanská společnost ****************************************************************************************** O globální občanské společnosti se nejčastěji začíná mluvit po událostech v Seattlu v roce na zasedání Světové obchodní organizace (WHO), tedy symbolu ekonomické globalizace, došlo desetitisíců lidí. Tento moment je tedy spojen především s antiglobalizačním hnutím – rozu ekonomické globalizace a neoliberalismu. „Seattle poskytl důkaz, že globální odpor proti n globalizaci je možný a uskutečnitelný i navzdory zdánlivě nepřekonatelným překážkám, které protestu skrze státní hranice leží v cestě. V Seattlu byla antiglobalizační hnutí "doplněn odborových organizací a důležité zázemí a podporu poskytovali členové církevních organizac skupin. Nejdůležitějším a nejvíce zdůrazňovaným faktorem však“ (Barša, Císař, 2004, s. 169 Globální občanská společnost však není spojena jen s antiglobalizačním hnutím, ale také s o hledání alternativ, například v oblasti udržitelného rozvoje, ale velmi často je spojená globální spravedlnost. Je možné o tom mluvit jako od „globalizaci odspodu“(Kaldor).    Pojem globální občanská společnost je nicméně velmi problematický, což objasňuje Mary Kald profesorka globálního řízení. Její popis různých verzí občanské společnosti shrnujeme v úv její stručná reakce na to, proč je globální občanská společnosti problematický koncept. Př jedná o chybějící globální stát, občanská společnost tak nemá jasného partnera k dialogu, Naopak je důležitá existence globální veřejné sféry, globálního prostoru, ve kterém se vyv transnacionální nátlakové sítě, jako Greenpeace nebo Amnesty International, globální sociá protestující v Seattlu, Praze nebo Janově, mezinárodní média, nové globální „občanská nábo jsou lidská práva nebo environmentalismus. (Kaldor, 2003:7-10). ****************************************************************************************** * Neobčanská společnost ****************************************************************************************** Občanskou společnost není vhodno idealizovat a považovat ji za jakousi líheň občanských ct které se z egoistický či rasisticky zaměřených jednotlivců stávají angažování občané se si pro solidaritu. OS je založená na potřebě a svobodě sdružování za účelem ochrany a prosazo hodnot lidi. Sdružují se však i občane se separatistickými, netolerantními dokonce i zloči Na to upozorňuje již zmíněná autorka Mary Kaldor, když mluví o globální občanské společnos teroristické sítě či mafie jsou formy sdružování), ale také Nancy Rosenblum když mluví o s formách sdružování mužů, které vylučovaly ženy nebo byly založené na nerovnosti mužů a žen 2002:163). Podle Rakušanové, která cituje Kubika, neobčanská OS je charakterizovaná domina skupin ve formě nemorálního familiarismu, tajnými asociacemi, které vytváří klientelistick protidemokratické netolerantní nebo hierarchické skupiny a vyznačuji se ilegalitou (Rakuša ****************************************************************************************** * Občanský sektor ****************************************************************************************** Občanská společnost a občanský sektor nejsou totéž, protože občanská společnost zahrnuje t občanské aktivity a podoby sdružování. OS má také svou „neviditelnou“ část, kam patří hodn normy a zvyklosti, které určují, jak občané jednají a co považují za správné. Občanská spo širší termín než občanský sektor. Občanské organizace vyrůstají ze základu tvořeného právě společností. (Skovajsa, 2010:31)  O organizované občanské společnosti se často hovoří jako o „občanském“, „neziskovém“ nebo Pro oblast organizované občanské společnosti se používá řada dalších označení. Kromě občan se také objevují výrazy třetí, neziskový, dobrovolnický nebo nezávislý sektor. Všechny ter podstatě stejný sociální prostor, ale zdůrazňují jen jedno hledisko nebo se zaměřují pouze výsek. Existují rovněž termíny příbuzné, označující poněkud odlišné, ale překrývající se o například sociální ekonomika. (Skovajsa, 2010:30)   Helmut K. Anheier a Lester M. Salamon hovoří o čtyřech konceptech, které vznikly za účelem prostoru mezi trhem a státem v různých zemích (Anheier a Salamon, 2006:90–92).   • Charitativní, neziskový či dobrovolnický koncept - První koncept má své kořeny v alžběti chudinských zákonech (Poor Law) z roku 1601. Jeho podstatou je poskytovaní služeb pro zn pro veřejnost, nikoli pouze pro ty, kteří zřizují či provozují neziskovou organizaci. Zá konceptu ústřední ideou zásada nerozdělování zisku manažerům či členům.   • Koncept sociální ekonomiky - Druhý koncept, naopak distribuci zisku nezakazuje, ale na r založených za účelem zisku je v něm distribuce založena na členství, a ne na vloženém ka • Koncept nevládních organizací - Třetí koncept má svůj původ v konfliktním vidění společn nevládní organizace (non-governmental organizations, NGOs) představují nástroj protestu dominantním elitám jak v politickém, tak v ekonomickém smyslu. Je důležité se krátce zmí že kritici tohoto konceptu vidí účinek nevládních organizací přesně opačně – nevládní or podle nich nástroji sociální kontroly, které existují za účelem zmírnění nejhorších symp sociálních podmínek, zatímco ponechávají zdroj nerovnosti nedotčeným (ibid., 90).  • Koncept občanské společnosti - Poslední koncept získal na významu během boje proti komun a východní Evropě. Tento koncept přesahuje organizační strukturu a hranice neziskového s zahrnuje veškerou aktivitu občanů směřovanou ke změně vládnoucích elit a sociálních inst společnost má být místem, kde občané vyjadřují své kritické názory nejen vůči trhu a stá samotným nevládním organizacím (Muhič Dizdarevič, 2010:91)  ****************************************************************************************** * Spolupráce mezi sektory ****************************************************************************************** Existují tři modely vztahů mezi státem a občanským sektorem, každý model obsahuje více teo variant. V popisu daných modelů se budeme opírat o interpretaci Stevena Rathgeba Smithe a (Smith a Gr?nbjerg , 2006, s. 222–239).   Model poptávky a nabídky • Model tržního výklenku. OOS pomáhají v řešení jednoho ze základních problémů demokracie různorodé potřeby ve společnosti, a to nejen potřeby většiny či průměrného občana. Podle modelu jsou OOS hlavním zdrojem sociální inovace, stejně jako je trh hlavním zdrojem tec manažerských inovací.   • Transakční model. Zakládá se na myšlence, že pokud OOS kompenzují selhání státu, znamená nabídnout služby k prodeji potřebné služby. Stát má zároveň na základě výběru daní finan na nákup těchto služeb.   Z perspektivy modelu občanské společnosti a sociálních hnutí je občanská společnost ztěles klíčových pro demokracii a dobré vládnutí. Příznivce tohoto modelu zajímá více rozvíjení u ve společnosti, jako jsou odpovědnost (individuální nebo skupinová), svoboda, spolupráce, participace, sociální kapitál apod., než efektivita a poskytování veřejných statků Model m díle Alexise de Tocquevilla a tocquevillovských názorech o zásadním významu dobrovolného s demokracii, kdy občanská společnost kontroluje a omezuje státní moc. Místo kooperace, kter v rámci předchozího modelu, mají stát a OOS antagonistické zájmy a agendy a nárůst státní existenci OOS.   Model sociálních hnutí vnímá politické sdružování jako zásadní politickou aktivitu. Jako p tohoto modelu se uvádí, že mnohá hnutí, např. hnutí za občanská práva či ženské hnutí, zač volně strukturované, neformální skupiny, bez formálního právního postavení, což se v průbě existence změnilo, když došlo k jejich institucionalizaci. OOS v optice modelu sociálních cíleně konfliktní vztah se státem, často je hlavním důvodem jejich existence změna státní této změny dosáhnou, dochází zároveň k nárůstu celého občanského sektoru, např. sociální h žen ovlivnilo vznik organizací poskytujících pomoc ženám v případě domácího násilí. Hlavní modelu spočívá v úspěšném mechanismu transformace soukromých starostí na veřejné problémy, například ve feministickém hnutí, v němž osobní bylo považováno za politické (viz Rosenblu Model režimů sociálního státu vzniká na základě komparativní analýzy států a sociálních po jako zásadní, jaký režim se v dané společnosti historicky usadil, což následně ovlivňuje o sektoru. Model čerpá z typologie režimů G?sty Esping -Andersena a z tzv. teorie sociálních a Anheiera. (Muhič Dizdarevič, 2010:105-108).  ****************************************************************************************** * O autorkách ****************************************************************************************** Mgr. Selma Muhič Dizdarevič, Ph.D. [ URL "https://ksos.fhs.cuni.cz/KOS-192.html"] Alena Košák Felcmanová, M.A., Ph.D. [ URL "https://ksos.fhs.cuni.cz/KOS-213.html"] ****************************************************************************************** * O studijním programu ****************************************************************************************** Chcete se dozvědět víc o tom, co dělá občanská společnost u nás i ve světě? Studia občansk nabízí prostor pro propojování teorie i praxe. Dozvíte se, jak organizace občanské společn ekonomiky fungují, jakým čelí výzvám a jak jejich činnost podpořit.   Témata studia naleznete zde [ URL "https://ksos.fhs.cuni.cz/KOS-150.html"] , nebo ve struk plánech [ URL "https://ksos.fhs.cuni.cz/KOS-98.html"] . Chcete vědět, k čemu vám studium bude? Přečtěte si příběhy absolventů, [ URL "https://ksos KOS-183.html"] které ukazují, jak jim studia pomohla uplatnit se nejen ve třetím sektoru.  ****************************************************************************************** * Jak odkazovat na tento text ****************************************************************************************** Tento text vznikl jako součást představení základních pojmů spojených s fungováním občansk Citovat jej můžete takto: Muhič Dizdarevič, Selma; Košák Felcmanová, Alena: Základní pojmy společnosti: Občanská společnost [online]. 2022. Dostupné na: https://ksos.fhs.cuni.cz/KOS ****************************************************************************************** * Zdroje ****************************************************************************************** Anheier, H. K. a L. M. Salamon (2006). The Non Profit Sector in Comparative Perspective. I a R. Steinberg (eds.). The Non-Profit Sector. A Research Handbook. 2nd Edition. New Haven University Press, s. 89–114.  Barša, P., Císař, O. (2004) Levice v postrevoluční době. Brno: CDK. s. 164-180  Clemens, E.  (2006). The Constitution of Citizens: Political Theories of Nonprofit Organiz W. W.  -STEINBERG, R. (eds.). The Nonprofit Sector, a Research Handbook, Second edition. N London: Yale University Press,  s. 207-220. ISBN 10- 0-300-10903-2  de Tocqueville, Alexis. (1992). Demokracie v?Americe. Praha: Lidové noviny  Eikenberry, A. M. - Kluver, J. D. (2004). The Marketization of the Nonprofit Sector: Civil Public Administration Review, 64, s.?132-140   Galaskiewicz , J. a M. Sinclair Colman (2006). Collaboration between Corporations and Nonp Organizations. In: W. W. Powell a R. Steinberg (eds.). Th e Non-Profi t Sector. A Research Edition. New Haven and London: Yale University Press, s. 180–204  Havel, V.(1999). Projev prezidenta republiky Václava Havla na sympóziu‚ Myšlenky Václava H občanské společnosti. Macalester College, Minneapolis/St.Paul, USA, 26. dubna 1999  Kaldor, Mary (2003). Global Civil Society: An Answer to War. Cambridge: Polity Press  Klaus, Václav (2005). NGO-ismus, nikoli jednotlivé nevládní organizace považuji za nebezpe svobodu. https://www.klaus.cz/clanky/1211 [ URL "https://www.klaus.cz/clanky/1211"] , datu 30.1.2022  Muhič Dizdarevič, S. (2010). Občanský sektor, trh a stát z pohledu vybraných teorií. In Sk kol.: Občanský sektor. Praha: PORTÁL, s. 98-112  Müller, K. (2002). Češi a občanská společnost. Praha: Triton. ISBN 80-7254-387-3  Rakušanová, P. (2007). Povaha občanské společnosti v České republice v kontextu střední Ev Edice Sociologické disertace Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.,   Rosenblum, N., (2002). "Feminist Perspectives on Civil Society and Government" in Nancy Ro and Robert C. Post (eds.). Civil Society and Government. Princeton: Princeton University P 0-691-08801-2. – s. 151-178  Salamon, L. M. (1987). Partners in Public Service: The Scope and Theory of Government-Non- In: W. W. Powell (ed.) The Nonprofit Sector: A Research Handbook. New Haven, Conn.: Yale U s. 99–117  Skovajsa, M. Organizovaná občasnká společnost: teorie a vývoj (2010). In Skovajsa, M. a ko sektor. Praha: PORTÁL, s. 30-61  Smith , S. R. a K. A. Gr?nbjerg (2006). Scope and Theory of Government-Nonprofi t Relation Powell a R. Steinberg (eds.). The Non-Profit Sector. A Research Handbook. 2nd Edition. New London: Yale University Press, s. 221–242